Historie

  

Kvasejovice se pyšní písemnou zmínkou již z roku 1045, kdy jsou připomínány jako majetek kláštera benediktinů v Břevnově u Prahy. Klášteru je měl darovat kníže Břetislav I. Listina, (viz níže) která to uvádí, je ovšem pozdějšího data. Když byl pak břevnovský klášter v roce 1420 zničen husity, dostaly se Kvasejovice do majetku Jana Sloupa z Chotětic (1423). V letech 1519-32 vesnice patřila Jaroslavu Vejhákovi z Koutů a od roku 1545 Alžbětě z Koutů, která je ještě spolu se sousedními Malkovicemi dostala věnem, když se provdala za rytíře Mikuláše Měděnce z Ratibořic. Mikuláš roku 1539 koupil pustý hrad Zvěřinec. Brzy po sňatku s Alžbětou postavil při dvoře obydlí, kterému se sice říkalo tvrz, ale které se tvrzi v ničem nepodobalo. Nemělo příkopy ani valy. Mikuláš a Alžběta spolu měli devět synů, kteří hospodařili na okolních statcích (Malkovice, Měšetice, Dobrošovice, Bolechovice, Nové Dvory, Čachořice). Po smrti Mikuláše Měděnce z Ratibořic si vdova Alžběta ponechala horní část Kvasejovic. Dolní část vesnice postoupila synům Janovi a Jiříkovi. Po Jiříkovi, který zemřel již rok po smrti svého otce, zůstali synové Mikuláš a Václav. Prvý hospodařil r. 1578 na dílu své báby, Alžběty, v Horních Kvasejovicích. Později mu patřily celé Kvasejovice, z nichž vyplatil r. 1604 bratru Václavovi podíl 1.300 kop gr. míš. a dva hřebce. Připomíná se v Kvasejovicích ještě r. 1598. Po něm zdědili statek synové Mikuláš a Jan. Protože se zúčastnili r. 1618 vzpoury českých stavů proti králi Ferdinandovi, byly jim za tři léta po bitvě bělohorské Kvasejovice i ostatní statky zkonfiskovány a prodány Zdeňkovi Lvovi Libštejnskému z Kolovrat, jenž je roku 1630 spojil se statkem uhřickým. Od roku 1726 patřily Kvasejovice i s Uhřicemi již trvale k prčickému panství, s nímž sdílely všechny jeho osudy. V roce 1912 byla v Kvasejovicích otevřena obecná škola, na jejíž stavbě se podíleli místní obyvytelé. Vyučovalo se v ní až do roku 1972, kdy byla pro nedostatek dětí uzavřena a v roce 1978 úplně zrušena. Do osudů vesnice zasáhla nepříznivě I. světová válka. Řada zdejších občanů musela narukovat hned na jejím počátku. Jména padlých z Kvasejovic, Stuchavnova a Malkovic, kteří se z "vojny" nevrátili jsou vytesána na obelisku před kostelem svatého Jeronýma v Sedlci. V roce 1924 byl v pozemkové reformě rozparcelován kvasejovický dvůr. Z hospodářských budov byly utvořeny dvě menší usedlosti, část pozemků si zakoupili drobní zemědělci z Kvasejovic, Stuchanova a Matějova. Již v minulém století započal nepříznivý vývoj počtu obyvatel. Mladí lidé odcházeli za prací do měst a vesnice se vylidňovala. V případě Kvasejovic se tento negativní vývoj poněkud zpomalil a dnes se zde počet obyvatel zvyšuje.

 

 

darovací listina

 

     FACEBOOK 

  SDH Kvasejovice

Kontakt